Motto: Vyzyvam k turistickemu bojkotu Ceske republiky, dokud se nezcivilizuji! Rosta


Vzkaz od panaboha na prechodu v Mikulove...

Zacatkem dubna 2003 jsem byl na nekolikadenni navsteve Ceske republiky. Ze cesty bozi jsou nevyzpytatelne jsem vedel, ale ze tak moc, to jsem necekal. Cestuji na kanadsky pas, tak jsem si dopredu zaplatil vstupni viza do zeme, kde jsem narodil a jsa naturou pesimista (kdyz ocekavam jen to nejhorsi, muzu byt maximalne tak prijemne prekvapen - zklaman sotva) ocekaval jsem veci pristi.

Prileteli jsme s dospelou dcerou do Vidne, vyzvedli si v pujcovne aut neuveritelne male auto Opel Corsa (i voziky pro jezdeni po golfovem hristi jsou vetsi!), u prvni benzinky si koupili automapu a vydali se k nejblizsimu hranicnimu prechodu. Jak uz se jmenoval nevim, ale byl to ten u Breclavi.

Prijedeme tam, drevene budovy asi jako ve skanzenu v Roznove, takove chyse jedove, naladil jsem pozitivni usmev a podavam pohranicnikovi nase pasy. Sklebil se uz kdyz videl jejich tmavomodrou barvu.

"Mate cesky pas?"

"Nee."

"Mate obcansky prukaz?"

"Nee."

"Mate ceske obcanstvi?"

"No to uz vubec ne!"

"Tak to se musite vratit, nemuzu vas tudy pustit!"

"Ja mam platna vstupni viza do Ceske republiky - kouknete na tu krasnou nalepku za 204 dolaru!"

"To mne nezajima, jste devizovy cizinec!"

To uz jsem se neusmival. Ten vyraz "devizovy cizinec" jsem slysel z oficialnich ust naposledy pri vyslechu na Smetanove ulici v Prerove pred mnoha a mnoha lety.

"Otocte se a jedte zpatky!", naridil pohranicnik, "Pasy vam vratim na druhe strane!" Pasy jsem zpatky chtel a tak jsem se otocil a namiril zpatky do Rakouska. Rakousky celnik se divil jak radio a povida mi: "Jedte zpatky, on vas pusti!" Otocil jsem se tedy jeste jednou a objevil se znovu u okynka onoho prisneho pohranicnika - na cele celnici jsme byli uplne jedine auto, nikde nikdo.

"Co tady zase delate? Rekl jsem vam prece, ze mate jet pryc, ne?"

"Ten rakousky cetnik mi rekl, ze sem mam jet znovu, ze mne pustite."

"Ten tomu nerozumi, otocte se a at uz vas tady nevidim!"

Uposlechl jsem a rakousky cetnik mi pak vysvetlil, ze ceska strana pres tento prechod pousti jen drzitele ceskych a rakouskych pasu - rakouske strane je to jedno. Doporucil mi jet na hranicni prechod Mikulov. Na tom prechode nas skutecne pak po bedlivem zkoumani vsech dokumentu pustili do Ceske republiky.

Za pet dni na to jsme v Mikulove prekracovali hranice znovu, tentokrat z CR do Rakouska. Dcera ridila a ja jsem si cetl Mlady svet, cislo 13/2003 s velmi zajimavym clankem na strane 7 "Spojene staty slidilske" o tom, jak se USA stavaji policejnim statem "spiclu, udavacu a smiraku" (to je citat z clanku). Ano prosim, takove clanky jsou v ceskem tisku pravidlem, nikoliv vyjimkou. A ctenarove tomu nejen veri, oni to zerou i s navijakem. Antiamerikanismus v Ceske republice je neco co mne neprijemne prekvapilo.

Na prechodu v Mikulove i tentokrat sedel prisne se tvarici kloucek, jako Vaclav Neckar ve filmu Ostre sledovane vlaky, takove usate torpedo, s cedulkou Policie CR.

"Jak to ze jste se neprihlasil na policii v miste bydliste?"

"Nevim. U nas se na policii nikdo hlasit nemusi. Mam platna navstevnicka viza v pase."

"To mne nezajima. Kde jste bydlel?"

"To snad nemusim nikde hlasit?"

"Jste ochoten zaplatit blokovou pokutu?"

"Ne."

"Tak si tamhle zaparkujte a prijdte dovnitr - zavolam nacelnika."

Zaparkovali jsme a ucinili jak narizeno.

"Mate ceske obcanstvi?"

"Ne."

"Mate trvaly pobyt v Ceske republice?"

"Ne."

"Mate obcansky prukaz?

"Ne."

Ty stejne otazky jako pred peti dny. Mezi emigranty do Kanady musi byt asi kolaborantu s nepritelem jako psu. Citil jsem jak se mi jezi chlupy vzadu na krku.

"Tak vam udelim blokovou pokutu tisic korun a bude to."

"A kdyz nezaplatim?"

"Tak vas vyhostime ze zeme a zrusime platnost vaseho viza"

To rozhodlo. Jeli jsme do Rakouska jen na dva dny a pak jsme meli v planu se pres Slovensko vratit zpatky na dalsi tri dny na Moravu, nez jsme odletali z Vidne.

"Pay the Nazi. It's only thirtyfive bucks. It is not worth the trouble." - vmisila se v anglictine moje dcera, ktera cestinu ovlada docela dobre, akorat kazdemu tyka.

Zaplatil jsem a vyjeli jsme. Byl jsem rozhodne velmi rozrusen. Dcera zapnula autoradio, ktere jsme vypnuli pred vjezdem na hranicni prechod. Z radia se ozval Eric Burdon a refren jeho pisnicky se skupinou Animals.

"We gotta get out of this place

If it's the last thing we ever do

We gotta get out of this place

Girl, there's a better life for me and you"

Obratil jsem oci v sloup a zakroutil hlavou. Dcera to pochopila po svem, spustila sve okenko, vystrcila hlavu a s ni dozadu zaklonenou zvolala k obloze:

"Ok, ok - we got the message!"

-------------

Rosta

Tady jsou pokutove listky co soudruzi dali
Takhle clanek vysel v Americkych listech 15. kvetna 2003
A takhle anonymne vysel v ceske Annonci 30. dubna 2003
Ve slovenskem prekladu vysel clanek v dubnovem cislo casopisu Vatra v Australii
Clanek vysel v ceskem casopise Rock&Pop, v cervnovem cisle
Dopis od Ceske Policie


BACK